Skály a skalní města

Prachovské skály (přírodní rezervace)
Když v době kamenné sloužily Prachovské skály jako přirozený úkryt tehdejších obyvatel, nikdo jistě netušil, že jednou budou obrovskou turistickou atrakcí. Památkou na toto osídlení byly nálezy žárových a kosterních hrobů, zlomky keramiky i nástrojů, zbytky valů a opevnění.
Dnes jsou Prachovské skály,ležící 7 km od Jičína, téměř s jistotou nejznámější skalní oblastí České republiky. Mají bohatou turistickou a horolezeckou minulost a již v roce 1933 byly vyhlášeny státní přírodní rezervací. Na ploše 243 ha se rozprostírá úchvatné skalní město, čítající přes 200 velkých skalních věží a nespočet dalších skal.
Turistické cesty vedou jako spodním bludištěm chodeb, tak po vrších skalnatých hřbetů. Pohledy z ptačí perspektivy nabízejí upravené vyhlídky a stačí jen trochu fantazie a spatříme pod sebou třeba Krakonoše, Madonu s dítětem nebo Prachovskou jehlu.
V centru skal je Turistická chata a nedaleko od ní koupaliště U Pelíška. Pelíšek je bájnou postavou strážce a ochránce Prachovských skal, u koupaliště je jeho plastika.
Kromě prohlídky skalního města se nabízí i návštěva zříceniny skalního hrádku Pařez a odpočinek u Jinolických rybníků. Do Prachovských skal se dostaneme dvěma placenými vstupy: jeden je od Prachova a druhý od Turistické chaty.
Více informací najdete na internetových stránkách www.prachovskeskaly.com .

otvírací doba: IV – X PO – NE 8:00 – 18:00
mimo otevírací dobu dle počasí
vstupné: dospělí 45,- Kč
snížené 20,- Kč

Hruboskalské skalní město
U příležitosti Dne země v roce 1998 prohlášeno přírodní rezervací.
Turisticky nejoblíbenější trasou je Zlatá stezka Českého ráje s řadou vyhlídek, z nichž nejznámější je Mariánská vyhlídka, odkrývající panorama zámku Hrubá Skála a zříceniny hradu Trosky.

Borecké skály
Chráněné území se skalním městem na výšině Bor, asi 1 km od Rovenska pod Troskami.

Apolena (přírodní rezervace)
Skalní městečko, které se nachází v blízkosti Trosek, je vystavěno z velmi měkkého pískovce s malou příměsí kaolinického tmelu. Najdeme zde největší podzemní systém puklinově-rozsedlinového typu v Českém ráji.

Klokočské a Betlémské skály
Přírodní rezervace asi 4 km od Turnova.
Klokočské skály tvoří asi 1,5 km dlouhá souvislá skalní hradba s množstvím jeskynních dutin a se zříceninou skalního hradu Rotštejn.

Suché skály
Dříve nazývané Kantorovy varhany, od roku 1965 jsou národní přírodní památkou, horolezecky velmi oblíbené.

Vranovský hřeben
Skalní hřeben se zbytky Pantheonu je součástí přírodního parku Maloskalsko.

Kalich (Besedické skály)
Skalní bludiště u Besedic na Maloskalsku s modlitebnou Jednoty bratrské bývalo útočištěm pronásledovaných Českých bratří.

Příhrazské skály
Přírodní rezervace s množstvím skalních věží a hlubokých kaňonů se nachází nedaleko Mnichova Hradiště a vrchu Mužský.

Drábovna
Skal s tímto pojmenováním nalezneme v Českém ráji hned několik, a proto musíme dát pozor, abychom je nezaměnili. Drábovnu nalezneme na Kozákově, ale také jihozápadně od Malé Skály. Drábské světničky jsou pozůstatky skalního hrádku na vysokém skalním masivu nedaleko Mnichova Hradiště.

Drábské světničky
Skupina sedmi mohutných vysokých pískovcových bloků východně od Mnichova Hradiště. Ve 13. století byl ve velkém skalním masivu vybudován hrad, skalní bloky byly mezi sebou propojeny dřevěnými mosty, schodišti a ochozy. Zvláštností jsou zde světničky vytesané ve skále, z nichž se 18 dochovalo dodnes.
V době protireformace se zde skrývali čeští bratři. Po bitvě u Lipan byl hrad opuštěn a postupně zchátral.
V Mnichově Hradišti v muzeu je maketa znázorňující dřívější podobu Drábských světniček.

Rozhledny

Čeřovka (335 m)
Zalesněný vrch na severním okraji Jičína. Je zde novogotická vyhlídková věž z r. 1844 zvaná Milohlídka.
otvírací doba: X – III SO – NE 10:00 – 15:00
IV – IX PO – NE 9:00 – 17:00
podle počasí klíče možno vyzvednout u pí. Kopalové
vstupné: zdarma

Zebín
Čedičový vrch (399 m) necelé 2 km od Jičína s barokní kapličkou sv. Maří Magdaleny nabízí rozhled po celém jičínském kraji. Přírodní památka – čedičový vrch má typický kuželový tvar. Na západní straně kopce je opuštěný lom. Kostel Všech svatých se hřbitovem na úpatí a dřevěná zvonice zbyly po vsi Zebínu, zrušené Valdštejnem.

Veliš
Vrch (430 m) se zbytky gotického hradu, asi 3 km jihozápadně od Jičína. Nejjižnější vyhlídkový bod Českého ráje. Na vrcholu jsou zbytky gotického hradu a čedičové skály, která se zde dříve těžila. Hrad Veliš byl založen kolem roku 1300 jako středisko královské moci na Jičínsku. Jméno mu dala mnohem starší ves Veliš z dob počátku feudalismu, ležící na jižním svahu vrchu. Brzy dostali hrad Vartenberkové. Vládl jim také rod Jiřího z Poděbrad a nadlouho páni Trčkové. Na počátku třicetileté války byl Veliš majetkem vůdce stavovského vojska Jindřicha Matesa z Thurnu. Hrad přežil válku a poskytl jičínským jezuitům útočiště před Švédy, kteří několik let vládli kraji, ale Veliše nedobyli. Po válce byl hrad rozbořen, aby se nestal v budoucích válkách oporou nepřátel. Císařský rozkaz z roku 1658 byl dokonale splněn v letech 1677-80. Věž byla vyhozena do vzduchu, ostatní stavby byly rozebrány jako na protějším Kumburku. Z kamene Hradu Veliš byl postaven dvůr Vokšice, Staré Místo, jezuitský zámek v Miličevsi aj. Zkázu hradu dokonal v 19. století čedičový lom.
Na Veliši byla nejstarší lidská sídla. Byly tu nalezeny památky z mladší doby kamenné, vzácné nálevkovité poháry z pozdní doby kamenné, střepy lužické, slezské i hradištní.
Z Veliše je krásný kruhový rozhled po celém Jičínsku. Na severu za táborským hřbetem vystupují Krkonoše. Vlevo za Kozákovem se rýsují Jizerské hory hřbetem Černé Studnice, níže od Kozákova na severozápad začíná Ještědský hřeben s Rádlem, Javorníkem a Ještědem dále na západ homole Českého Středohoří od Ralska a Bezdězu až k Řípu. Na východním obzoru se někdy ukáží Orlické hory, častěji však Zvičina.

Tábor
Zalesněný vrch (678 m) s barokním kostelem a rozhlednou se nachází nedaleko Lomnice nad Popelkou. Na jeho vrchol vede křížová cesta. Poutní místo s kostelem (z roku 1704) a turistickou chatou s rozhlednou, 26 m vysokou. Tento zalesněný melafyrový vrch se původně jmenoval Chlum. Táborem se nazývá od dob husitského hnutí, kdy se na jeho vrcholu konaly tábory lidu. Od studánky Křížovka k vrcholu stoupá křížová cesta z roku 1898. Chata s rozhlednou je v současnosti nepřístupná.

Kopanina
657 m vysoký vrch s kamennou rozhlednou z roku 1894 nabízí rozhled především po Maloskalsku.
otvírací doba (rozhledna): I - XII (nutno vyzvednout klíče)
vstupné: dospělí 10,- Kč, snížené 6,- Kč, záloha na klíč 100,- Kč

Kozákov
Nejvyšší vrchol Českého ráje (744 m) a od roku 1985 také národní přírodní památka.
Rozhledna na jeho vrcholu nabízí velkolepý rozhled nejen po Českém ráji. Kozákov je také znám jako naleziště drahých kamenů a je využíván pro paragliding.
otvírací doba (rozhledna): IV,IX,X SO - NE , SVÁTKY 10:00 – 16:00
V – VIII PO – NE 9:00 -17:00
vstupné: dospělí 10,- Kč, děti 5,- Kč

Mužský (463 m)
Čedičový vrchol uprostřed pískovcové plošiny. Jako správný "mužský" dominuje krajině a je z něho jedinečný kruhový rozhled. V minulosti zažil Mužský mohutné srocení davů při táborech lidu i nesmyslné krutosti prusko-rakouské války v roce 1866. Přístup je ze silničky, spojující stejnojmennou obec a chatu Na krásné vyhlídce.

Jiné přírodní zajímavosti

Libosad
Na severovýchodním okraji města Jičína je chráněný park Libosad s barokním letohrádkem. Město s parkem spojuje čtyřřadá lipová alej dlouhá 1,7 km (asi 1200 lip). Tato lipová alej je jedním z nejzachovalejších prvků Valdštejnovy raně barokní komponované krajiny. Letohrádek byl postaven v letech 1630-34 pro Albrechta z Valdštejna, vpředu je lodžie, ze které se vchází do parku po dvouramenném schodišti. Po Valdštejnově smrti letohrádek zpustnul a vyhořel. Byl klasicistně opraven. Od roku 1996 probíhá rekonstrukce čestného dvora, lodžie a parku. V parku rostou vzácné kultivary dřevin, v r. 1986 zde byla založena štěpnice druhů a kultivarů jabloní.

Lipová alej
Čtyřřadé lipové stromořadí dlouhé 1700 m chápal Giovanni Pieroni jako zelenou spojnici Valdštejnovy rezidence, letohrádku a kartuziánského kláštera na ose východu a západu slunce za letního slunovratu, tvoří tedy nedílnou součást celkové raně barokní krajinné kompozice. Toto stromořadí, ve kterém bylo původně vysazeno 1140 lip, bylo v průběhu tří století několikráte přesazením vyměněné. Je rozděleno na široký střední zelený pás a dva úzké chodníky po stranách.

Jinolické rybníky
Skupina tří rybníků (Oborský, Němeček, Vražda) pod Prachovskými skalami. Na březích prvních dvou jsou vyhledávané autokempy a chatové osady.

Podtrosecká údolí
Kaňonovitá údolí se soustavou osmi rybníků: Věžák, Nebák, Vidlák, Krčák, Hrůdka, Rokytnický, Dolský a Podsemín. Břehy rybníků často tvoří pískovcové skály, v létě jsou příhodné pro koupání.

Arboretum Bukovina
Zámecký park dřevin byl v sousedství hájovny Bukovina založen v letech 1860 až 1862 majitelem hruboskalského panství L. Aehrenthalem a lesníkem L. Angerem. Má rozlohu 2,73 ha a základem je 35 druhů stromů především ze Severní Ameriky. Stromy jsou opatřeny identifikačními tabulkami.


Bozkovské dolomitové jeskyně
Krasové jeskyně v Bozkově u Semil. Bludiště podzemních chodeb má ojedinělou modelaci stěn a stropů, doplněnou křehkou krápníkovou výzdobou. Největší podzemní jezírko (30 x 12 m) v ČR.
otvírací doba: I – III ÚT – PÁ 8:00 – 15:00
IV – VI ÚT – NE 8:00 – 16:00
VII – VIII ÚT – NE 8:00 – 17:00
IX – X ÚT – NE 8:00 – 16:00
XI – XII ÚT – NE 8:00 – 15:00
vstupné: dospělí 60 ,- Kč, důchodci 50,- Kč, žáci, studenti, ZTP 30,- Kč, děti do 6ti let zdarma

Údolí Plakánek
Malebné údolí pod hradem Kost, lemované pískovcovými skalami. V okolí hradu je několik rybníků, které byly v minulosti velmi důležité pro jeho obranu.